Tura (řeka)
Tura | |
---|---|
Řeka západně od města Ťumeň | |
Základní informace | |
Délka toku | 1 030 km |
Plocha povodí | 80 400 km² |
Průměrný průtok | (184 km od ústí) 177 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Pramen | |
Střední Ural 58°24′42,41″ s. š., 59°21′10,82″ v. d. | |
Ústí | |
do Tobolu 57°12′37,37″ s. š., 66°57′9,83″ v. d. | |
Protéká | |
Rusko (Sverdlovská, Ťumeňská oblast) | |
Úmoří, povodí | |
Severní ledový oceán, Karské moře, Ob, Irtyš, Tobol | |
Mapa povodí Tury | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tura, Dolgaja (rusky Тура nebo rusky Долгая) je řeka ve Sverdlovské a v Ťumeňské oblasti v Rusku. Je 1 030 km dlouhá.[1] Povodí má rozlohu 80 400 km².[1]
Průběh toku
[editovat | editovat zdroj]Pramení na Středním Urale a teče přes Západosibiřskou rovinu. Ústí zleva do Tobolu (povodí Obu) na 260 říčním kilometru.[1]
Přítoky
[editovat | editovat zdroj]Vodní režim
[editovat | editovat zdroj]Zdrojem vody jsou převážně sněhové srážky. Průměrný roční průtok vody ve vzdálenosti 184 km od ústí činí 177 m³/s, maximální od dubna do července dosahuje 3 330 m³/s a minimální 8,6 m³/s na konci března. Zamrzá na konci října až v listopadu a rozmrzá v dubnu až v první polovině května.
Průměrné měsíční průtoky řeky ve stanici Ťumeň v letech 1936 až 1998:[2]
Využití
[editovat | editovat zdroj]Řeka je splavná. Vodní doprava je možná do vzdálenosti 753 km od ústí. Na řece byly vybudovány tři přehradní nádrže o celkové rozloze 23 km². Leží na ní města Verchňaja Tura, Nižňaja Tura, Verchoturje, Turinsk a Ťumeň.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Registr vodních toků Ruské federace – Tura [online]. [cit. 2016-12-22]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ ArcticRIMS – Tura at Tumen' [online]. [cit. 2018-03-17]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Тура“.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tura na Wikimedia Commons